Jirka Helmich

Začíná to vždycky stejně – naprosto nevinně. Baterka se vybíjí a nabíjí a vám to příjde naprosto nudné a zcela normální. Ale to jen do chvíle, než se baterka nabíjet přestane a vám začnou problémy. Pak rádi vzpomenete na chvíle, kdy indikátor ukazoval čísla větší než malá a dioda indikující nabíjení uměla zhasnout. To je od oné osudné chvíle totiž tabu.

Problém první – bez zásuvky ani ránu. Notebook, který při cestě z Liberce do Prahy vydrží zkruba někam do Hodkovic nad Mohelkou je vám k ničemu. Stejně tak v místech, kde se potřebujete připojit k internetu, v místech, kde je WiFi, ale není tam zásuvka.

Problém druhý – kilo navíc. Dobře, celé kilo to snad není, ale ani bych se tomu nedivil. Všude s sebou musíte tahat adaptér. Z vašeho notebooku se zkrátka stal stolní počítač a vy s tím bez nové baterky nic neuděláte.

Problém třetí – a tady už to leze do peněz. Zjistíte, že baterka vám přestala fungovat osm měsíců před koncem záruky. Pohoda. No jo, ale baterka dodaná s notebookem má charakter spotřebního zboží a na takovou součást dodávky je záruka jeden jediný rok. Konec pohody.

Problém čtvrtý – Pavilion není notebook. Stejně jako Lamborghini Reventón není auto, ani Pavilion není notebook. Je to něco extra. Něco, k čemu se nedá připojit standardní cestovní baterie, něco, co nemá v republice servis, něco, co má extra infolinky, něco, o čem se s vámi nebaví po e-mailu, něco, k čemu je problém baterku sehnat.

Když zjistíte, že baterku z běžných obchodů stáhli (jak std. provedení 6, tak luxusních 12 článků), tak začnete panikařit. Zavoláte na HP, kde vás odkážou na autorizované dealery.

Problém pátý – dealer se vám vysměje, že rok starý notebook je starý a vy nemáte šanci originální baterii sehnat.

Problém šestý – HP později popře, že tohoto dealera zná.

Problém sedmý – HP není prodejce. Nemůže vám proto s baterií pomoci.

Problém osmý – prodejce notebooku, za kterým vás HP pošle, je z vaší přítomnosti stejně pobavený jako vy, oba víte, že když na baterku není záruka, je zásah prodejce nesmysl.

Problém devátý – prodejce vám dá číslo na autorizované servisní středisko, kde vám jistě pomohou. Ne, nepomohou. Máte totiž Pavilion a ne notebook. Takže si máte zavolat tam, odkud vás poslali za prodejcem. Nepozorní zacyklí.

Problém desátý – druhý delaer je vyžírka. Baterii nakonec sehnat umí. Ale za dvojnásobnou cenu. Vy narozdíl od něj nekradete, navíc si sakra rozmyslíte, jestli si za cenu Ferrari F440 tu rezervu ke svému Reventónu koupíte nebo ne.

Problém jedenáctý – když už najdete obchod, kde jsou schopni baterii sehnat, trvá to měsíc. S tím nic neuděláte. Nakonec jste rádi, že končí sled problémů a vy máte rezervu k Reventónu za cenu Superbu.

Postřeh první – dvanáctičlánková baterka je super. Po hodině a půl surfování přes WiFi s displejem na poloviční jas vám zbývá 61% baterky. Notebook má zajímavý sklon, nefuní přímo do stolu nebo do peřinky a celý notebook je tak chladnější.

Postřeh druhý – v baterce jsou baterky (nečekaně). Nedalo mi to a starou baterku, který se nenabíjí víc než na 32 falešných procent jsem rozdělal. Po hodině usilovného rýpání šroubovákem do plastu se mi podařilo to celé rozlepit (ačkoliv plasty jsou nenapravitelně poškozeny, takže repas je prakticky nemožný). Vypadlo na mě šest článků Samsung ICR18650 (2300 mAh, 3,6V), které se dají sehnat za 245 korun za kus. Při odběru 50ks už je to za 199, v měřítku, v jakém to nakupuje HP si netroufám hádat, na kolik je jeden článek příjde. Přibalí kousek elektroniky, zalepí do plastové krabičky a je hotovo. Pro smrtelníka je však podstatné, že při ceně 1800 korun za šestičlánkovou baterii by se mu repas vyplatil (ale jen v případě, že to nebude pájet déle, než dobu, za jakou vydělá 300 korun). V Dvanáctičlánková baterka za 2200 je super volba. Vyplatí se a opravdu vydrží. Otázkou však je, nemám-li si na příští prosinec objednat rovnou další.

nahá EX941AA, mládeži nepřístupné

Hardware, Nespoutaný tok myšlenek baterie, baterka, battery, EX941AA, HP, ICR18650, Pavilion