Jirka Helmich

S každým dalším snapshotem Opery 9.51 se těším na to, že budu konečně moci normálně používat Google Analytics a že mi nebude zamrzat panel rychlého spuštění. Bohužel, ani jeden z těchto problémů ještě vývojáři nevyřešili, a tak i dva dny starý build obsahuje poměrně nepříjemné “vlastnosti”. Naštěstí byl z nového buildu odstraněn bug, který způsoboval nenačítání CSS stylů při prohlížení historie, to byla také jedna z chyb, za kterou by člověk nejraději pověsil někoho do průvanu.

Co mě ale na nových buildech vyloženě štve je, že člověku nutí defaultní rozložení klávesnice. S Operou 9.5 se nám dostalo nejen nového skinu, ale také rozložení klávesnice, které se velmi podobá “Firefoxímu” (jazyk český promine). Například CTRL+U na zobrazení zdrojového kódu (původně CTRL+F3) nebo CTRL+J pro zobrarazení transferů (dříve příznačně CTRL+T), které perfektně koliduje s AMIP pro WinAmp. Navíc jsem si nastavil UNIXáckou zkratku Alt+F11 na schování menubaru i pro Windows, proto je přemazání klávesových zkratek instalátorem věru nepříjemná věc.

Abych dostal klávesové zkratky do kýženého stavu, musel bych se dostat k nabídce nastavení, která je ale v menubaru a tudíž schovaná. Naštěstí existuje náhradní řešení, do adresní řádky stačí napsat “opera:config“. V hlavičce stránky, která se načte je vyhledávací pole, do kterého napíšu začátek slova keyboard, na stránce mi zbyde několik málo položek, jednou z nich je Keyboard Configuration. Z příslušného políčka zkopíruji cestu k souboru s nastavenými klávesovými zkratkami (Opera zanechává nastavený správný soubor, ale instalátor přepíše jeho obsah). Stisknu tlačítko start, napíšu cmd, do konzole pak napíšu notepad, mezeru a vložím zkopírovanou cestu. Po odklepnutí se mi spustí poznámkový blok, ve kterém vyhledám výraz ‘”enable menu bar“. Vpravo na řádku najdu Platform Unix, přepíšu na Windows, uložím, restartuji Operu a vesele jedu dál.

Software, Web Opera